Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2012

19. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.

Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 12. května. Koncem týdne si jej všimneme i ráno nad jihem nebo jihozápadem na denní obloze.

 

Planety:

Venuše (-4,5 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Snadno si jí všimneme už za soumraku, kdy je vysoko nad západem a obraz jejího srpku by v dalekohledu mohl být nejklidnější. Světlou oblohu můžeme využít i pro ne tak velký kontrast pozadí, což je na pozorování Venuše lepší. Srpek má rozměr asi 40 úhlových vteřin.
Mars (0,1 mag) je večer vysoko téměř nad jihem v souhvězdí Lva. Nedaleko najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 10", přesto se dá vidět nejméně polární čepička a větší albedový útvar.
Saturn (0,3 mag) v Panně je pěknou dominantou oblohy nad jihem kolem půlnoci. Září nedaleko jasné hvězdy Spica. V rovníkové oblasti je výraznější pás oranžové barvy a další náznaky pásů jsou pak v jeho severní polokouli. Prstence odhalí mezeru nazývanou Cassiniho dělení.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C3 a později také LASCO C2 sondy SOHO.

Slunce je viditelně aktivnější, neboť větší skvrnku na jeho povrchu můžeme pozorovat už delší dobu, ale silné erupce zatím nenastaly. Změnit to může nová aktivní oblast č. 1476, která se k nám natočila o víkendu a hned v sobotu dopoledne umožnila majitelům chromosférických dalekohledů pozorovat pěkné erupce na okraji disku, s odtržením plasmy v přímém přenosu. Tento týden tedy očekáváme i ty nejsilnější erupce. Jak vypadá povrch Slunce si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Zkontrolujte si, zda u vás nějaký přelet nenastává, na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Hlavní událostí v kosmonautice měl být tento týden pondělní start lodi Dragon soukromé společnosti SpaceX k ISS. Nakonec však došlo k dalšímu odkladu startu, aby mohly být v klidu dokončeny všechny testy. Přesné datum startu nebylo dosud stanoveno, ale nemělo by to být dříve než 19. května, protože časový posun se kryje s letem lodi Sojuz TMA-04M, která má startovat 15. května z Bajkonuru. V takovém případě není vhodné, aby k ISS letěla zároveň soukromá kosmická loď.
     
  • Ve čtvrtek 3. května odstartovala z Mysu Canaveral na Floridě raketa Atlas V se vojenským komunikačním satelitem AEHF.
     

Výročí

  • 7. května 1992 (20 let) odstartoval na svoji první misi STS-49 raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour servisoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.
     
  • 9. května 1962 (50 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.
     
  • 9. května 1977 (35 let) zemřel americký fyzik Albrecht Abraham Michelson, který mnoha pokusy na konci 19. století dokázal konstantní rychlost světla a zároveň vyloučil existenci nějakého neviditelného éteru. Jeho prací využil mimo jiné Albert Einstein k formulaci teorie relativity, kde konstatní rychlost světla je základním předpokladem. Michelson stanovil také přesnější definici jednotky délky metr a na tehdy největší dalekohled světa na Mt. Wilsonu pracoval jeho interferometr, který umožňoval měřit průměr kotoučků hvězd.
     

Výhled na příští týden:

  • Sojuz TMA-04M k ISS
  • Dragon k ISS
  • prstencové zatmění v oblasti Tichomoří

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

Obloha:.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Krteček, Endeavour, Michelson


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »